Seminář Intuice – naše vnitřní rádkyně

Intuice vidí dál, než rozum. Rozum vychází z naší vlastní osobní zkušenosti. Pak rozebere situaci, vyhodnotí ji, udělá závěr… Možnosti rozumu jsou skvělé, ale ve srovnání s intuicí omezené. Intuice čerpá z univerzálního zdroje. Takže na rozdíl od rozumu tuší i to, co teprve bude a to, co přesahuje naši osobu. Jen si k tomu najít cestu:-)

Intuici v sobě všichni přirozeně máme. Ale většinou ji používáme pocitově (intuitivně:-), nikdo nás neučil s ní pracovat jako s nástrojem. To je škoda. Řekneme si základní pravidla. Jako třeba: abychom slyšeli intuici, je třeba být v klidu, mít klidnou mysl. Nebo: na intuici se nelze soustředit, je třeba k sobě nechat odpovědi přijít.

Ideální je, být ve spojení s intuicí stále. Mít ji jako hlas na pozadí mysli, který nám napovídá a hlídá, abychom se nerozhodli chybně. Krom toho je fajn, umět se s intuicí spojit v meditaci, aby nám vyjevila konkrétní detaily, když se o něčem rozhodujeme nebo nevíme, kudy dál a potřebujeme napovědět.

Společně absolvujeme tyto meditace:

1. Intuice vždycky ví. Tolikrát v životě pochybujeme, tolikrát nevíme. Přitom všechny odpovědi máme v sobě. Jen je třeba se na chvíli zklidnit, postavit rozum stranou a nechat k sobě odpověď přijít. Naučíme se jak.

2. Náš vnitřní klid. Každým okamžikem nám myslí proudí spousta myšlenek. Aniž bychom si to uvědomovali. Nikdy vlastně nemáme klid. Přitom svůj život si vytváříme právě svými představami. Naučíme se vstoupit do vnitřního ticha za myšlenkami. Je to obrovsky úlevné.

3. Rozhodování mezi dvěma možnostmi. Opět se na odpověď budeme ptát intuice, protože ta ví nejlépe. Dopředu si v mysli projdeme obě varianty. Abychom vytušili, co nás čeká v jednom i druhém případě. A pak se bezpečně rozhodli.

4. Poslouchám sebe. Dávno jsme dospělí a přitom stále nevědomky posloucháme maminku nebo tatínka. Respektive programy od nich převzaté to nevědomí. Nemusí už být s námi a stále to děláme. Osvobodíme se (dospějeme:-) a začneme poslouchat sami sebe. Svoji intuici.

Další informace k průběhu semináře si můžete přečíst tady.

Seminář Dávání a přijímání – cesta k rovnováze

Seminář je o rovnováze a plynutí energií. Když dáváme víc, než přijímáme, brzy nemáme z čeho dávat. Když přijímáme víc, než dáváme, brzy jsme zanesení a zahlcení. Je to víc než logické. Tak proč tedy do nerovnováhy stále znovu padáme? Že by nás ovládala nezpracovaná témata vytěsněná do nevědomí?

Když energie plynou, jsou v pohybu a tím pádem je cítíme, vnímáme. Žijeme je. Když stojí, nic se neděje, nezažíváme proudění. Proto je naším cílem otevřít se přijímání na jedné straně a dávání na straně druhé. Dávání je prvotní, dělá místo pro přijímání. Dosaďte si jakoukoliv energii, ať si to umíte představit. Třeba lásku.

Pokud někdo zažije příliš mnoho bolesti, například ve vztazích, má tendenci se stáhnout k sobě, do ústraní. Ano, pak necítí bolest, protože nic nenaráží na jeho stará nezpracovaná témata. Ale taky se neposune. Po období na zregenerování se vyplatí obnovit důvěru a znovu se otevřít dávání a přijímání. Vrátit se do života.

Společně absolvujeme tyto meditace:

1. Otvírám se darům. V životě se můžeme snažit si vše opatřit sami. Nebo se můžeme otevřít všemu, co nám život nabízí. Inspiraci a motivaci shora a zdrojům a opoře zdola. Když tomu uvěříme, v reálném životě se protneme s těmi správnými lidmi, místy, situacemi. To je vše. To bohatě stačí:-)

2. Potřeba dávat. Velké ženské téma. Když se rozdáváme, nejsme v rovnováze. Proč to děláme? Co si tím (nevědomě, samozřejmě:-) dokazujeme? Často druhým dáváme to, co bychom rádi dostávali sami. A pak se divíme, proč nám to nikdo nenabízí. Proč taky. Pochopíme, vyčistíme.

3. Přijímat s radostí. Někdy se nepochopitelně bráníme darům, které k nám přicházejí. Protože se nechceme cítit zavázaní. Protože si je nezasloužíme. Přitom, co oceňujeme, to roste. Takže odteď se z dárků radujeme jako malé děti! To je ta nelepší cesta k hojnosti.

4. Život mám ve svých rukou. Svůj život si vytváříme svými představami. Jaké jsou? Je to většinou zajímavá a někdy i dost překvapivá podívaná. Pak si sami na symbolické úrovni zvolíme ideální podobu svého života a vyšleme impuls.

Pokyny k semináři:

Termín a místo: Sobota 12. října 2019 od 9 do 17 hodin v buddhistickém centru Lotus, na adrese Dlouhá 2, Praha 1.

Cena a přihlášky: Cena semináře je 1 400 korun. Přihlášky mi posílejte mailem na adresu eva.prokes@gmail.com. Přibližně měsíc před seminářem si řeknu o zálohu jako definitivní potvrzení Vaší účasti.

Další informace k průběhu semináře si můžete přečíst tady.

Seminář Životní síla – kde ji brát

Vše, co potřebujeme k životu, máme v sobě. Přesněji řečeno zárodek všeho v podobě záměru, inspirace. Pak zbývá jen nechat se vést a zrealizovat záměr ve hmotě. Nebo se jen otevřít a nechat věci udát nebo k sobě přijít. Tak jednoduché to je. Pak žijeme hojnost. A radost.

Naučíme se hledat zdroj všeho v sobě. Objevíme tam svůj oceán hojnosti, hojnosti všech energií. Protože valná většina z nás hledá všude možně, jen ne uvnitř. Na druhou stranu budeme pátrat, čím od sebe hojnost odkláníme. Za tím se skrývá naše ego, které má potřebu si něco dokázat. To nás posiluje, jen nás to stojí příliš mnoho energie. A ta jednoho dne prostě dojde a pak se cítíme vyhořelí.

Seminář tvoří dvojici s tématem Dávání a přijímání – cesta k rovnováze. Jeden je o plynutí energie mezi lidmi, druhý o zdroji, ze kterého energie pramení. Je výhodné je absolvovat oba současně.

Společně absolvujeme tyto meditace:

1. Čím si bráním v hojnosti? Teoreticky je ve vesmíru všeho dost. My si to k sobě buď pouštíme nebo si v tom sami bráníme. Proč? Co si tím chceme dokázat? Proč sami od sebe hojnost odkláníme? Zapátráme v nevědomí.

2. Vše, co potřebujeme k životu, máme v sobě. V našem vnitřním světě. Který je předobrazem našeho skutečného, reálného života. Prožijeme oceán hojnosti uvnitř sebe. To je ta nejlepší motivace. Když si hojnost dovolíme vnitřně, nastane i v reálu.

3. Žiju sebe. Oceníme všechny vrstvy svého já. Známe se: to, co máme, považujeme tak nějak za automatické a radši bychom něco jiného, třeba to, co mají druzí. Ale to je velká arogance ega. Zároveň tím zaměřujeme pozornost na to negativní, místo pozitivního. Stočíme pozornost k sobě.

4. Odevzdávám se proudu života. Naše současná přirozenost je mít vše pod kontrolou. Včetně svého života. Dává nám to pocit jistoty. Ale jistota je jen iluze, ve skutečnosti neexistuje. Kontrola nás stojí spoustu sil. Připravuje nás o možnosti, které nevidíme. Uděláme opak, necháme vše plynout.

Pokyny k semináři:

Termín a místo: Sobota 16. listopadu 2019 od 9 do 17 hodin v buddhistickém centru Lotus, na adrese Dlouhá 2, Praha 1.

Cena a přihlášky: Cena semináře je 1 400 korun. Přihlášky mi posílejte mailem na adresu eva.prokes@gmail.com. Přibližně měsíc před seminářem si řeknu o zálohu jako definitivní potvrzení Vaší účasti.

Další informace k průběhu semináře si můžete přečíst tady.

Seminář Vnitřní úklid – co neunesu, vrátím

Všichni se neustále vyvíjíme. Posouváme se kupředu směrem k novým uvědoměním, lidem, zážitkům, věcem. To je dobře. Jen si po cestě občas neuvědomujme, že to staré stále vlečeme s sebou. Třeba proto, že nám to kdysi přineslo tolik radosti. Nebo ze strachu se rozloučit. Někdy jen z lenosti nebo nevšímavosti.

Pak se nedivme, že nemůžeme svobodně dýchat. Krom toho nás vše staré stahuje zpátky do minulosti, k našemu starému já. Ale od něj už jsme ušli kus cesty, ne?

Top téma středního věku. Příležitostí ke lpění se za ty roky nastřádalo přeci jen víc. Energie pak neproudí. Člověk se cítí uvízlý ve svém životě. Vyhořelý. Přitom se mu nedaří pohnout kormidlem a udělat změnu. Vygruntujeme si v životě:-)

Společně absolvujeme tyto meditace:

1. Můj nový vesmír: Naladíme se na momentální úroveň Vašeho duchovního růstu. Vše, co k Vám již nepatří, pustíte. Pocitově to uletí do vesmírného meziprostoru, do vakua. Skvělá meditace, která identifikuje vše, co jsme již přerostli a pomůže nám to opravdu uvolnit ze života. Z hloubi duše.

2. Nelpění: Vše, čeho se v životě držíme, vše, o čem si myslíme, že ovládáme, ve skutečnosti ovládá nás. Ale my se přesto držíme, ze strachu, o kterém ani nevíme. Zakusíme, jaké to je, nebýt svázáni hmotou. Pak se snadno uvolníme z připoutanosti. Budeme svobodně dýchat. Neznamená to, že vše, na čem jsme lpěli, nám zmizí ze života. Jen nás to nebude ovládat.

3. Pouštím staré a dělám místo pro nové: Někdy máme problém pustit staré. Lidi, povolání, bydlení, předměty denní potřeby… Co nám pak zbude? Co když nic? To se děje především v obdobích krizí, tedy období urychleného osobního rozvoje. V té době už staré nefunguje a nové si ještě neuvědomujeme. Pak padáme do strachu. Naučíme se navodit důvěru.

4. Ladí – neladí?: V životě jsou s námi v souladu lidé, věci a místa s podobnou vibrační hladinou, jako máme sami. Ostatní nás ruší. Takové máme přirozenou tendenci odsuzovat. Odsuzování je hodnocení a posiluje naše ego. To nechceme. Místo toho se naučíme nelibost přečíst jako informaci o naší vibrační hladině. To vede k sebepoznání. A následně se rozhodnout: ladí to se mnou nebo ne? Toužím si to ponechat v životě nebo ne?

Pokyny k semináři:

Termín a místo: Sobota 11. ledna 2020 od 9 do 17 hodin v buddhistickém centru Lotus, na adrese Dlouhá 2, Praha 1.

Cena a přihlášky: Cena semináře je 1 400 korun. Přihlášky mi posílejte mailem na adresu eva.prokes@gmail.com. Přibližně měsíc před seminářem si řeknu o zálohu jako definitivní potvrzení Vaší účasti.

Další informace k průběhu semináře si můžete přečíst tady.

Seminář Kdo jsem já – moje životní vize

Každý z nás má své poslání, svůj úkol. Zní to vzletně, ale je to vlastně úplně obyčejné – znamená to žít sebe, své pravé já, své nejlepší talenty. V životě nám to přináší radost. To je přesně to, co spousta lidí hledá (a nenachází:-) – radost ze života. Navíc, ruku v ruce s radostí jde životní síla.

Když známe své poslání, máme směr a v každodenním žití se neztrácíme v detailech. Spousta drobností nám najednou dává smysl. Když přijde krize a nevidíme za horizont, nepropadáme panice. Krom toho rozum je spokojen, protože rozumí:-)

Přitom je dobré mít na paměti, že cesta je cíl. Hotovo není nikdy. Definitivně odškrtnuto budeme mít až na konci. Jenže pak už není nic:-) Leda nový začátek.

Společně absolvujeme tyto meditace:

1. Vize zrození: Říkám si, co k tomu ještě dodat:-) Košatá meditace, které široce nastíní naše životní poslání, co se máme naučit nového, co stávajícího máme rozvinout a v čem sami sebe překonat. Uvidíme i to, jak naše vize zrození zapadá do okolního světa.

2. Cesta za naším posláním: Nádherná meditace, která nás čistě, bez vlivu ega, povede za naším posláním. Přitom nechává prostor naší představivosti, aby nám ukázala i cesty, které by nás spontánně nenapadly. Je skvělá pro silné osobnosti, které umí chtít, jen se jim občas stane, že chtějí a sledují nesprávné cíle.

3. Z falešného já pravým já: Spousta našich vlastností k nám prostě patří, jen je nemáme správně uchopené. Dokud na nich lpíme, dokud jsou předmětem našich strachů a tužeb, jsou součástí našeho ega. Když je očistíme, mohou se stát součástí naší individuality, tedy našeho pravého já. Pak dojdou toho správného uplatnění. A nekomplikují nám život:-)

4. Dotkneme se svého pravého já: Kdo jsem já? Who am I? Jedna z nejduchovnějších otázek vůbec. Nesmírně teoretická, že. Tím pádem univerzální a ve svém účinku mimořádně silná. Pro pokročilé. Vyzkoušíme ji. Cílem není odpověď na to, kdo jsem já. Ale prožitek pravého já, odděleného od ega. Aspoň na prchavý okamžik se pokusíme dotknout své pravé podstaty.

Pokyny k semináři:

Termín a místo: Sobota 15. února 2020 od 9 do 17 hodin v buddhistickém centru Lotus, na adrese Dlouhá 2, Praha 1.

Cena a přihlášky: Cena semináře je 1 400 korun. Přihlášky mi posílejte mailem na adresu eva.prokes@gmail.com. Přibližně měsíc před seminářem si řeknu o zálohu jako definitivní potvrzení Vaší účasti.

Další informace k průběhu semináře si můžete přečíst tady.