Koncept

Z čeho meditační semináře vycházejí

Vlastně je to úplně jedno. Všechna učení světa jsou jen různé formy téhož. Vedou ke stejnému cíli – jednotě sami se sebou, s vesmírem. Klidu duše. Harmonii. Poznání.

Přesto může být zajímavé znát kořeny, původní zdroj. Sama za sebe ctím starobylý princip předávání nauky z učitele na žáka. V astrologii byl mým učitelem Antonín Baudyš starší, jeho zase vedl Josef Danzer. Jejich učení pokračuje přese mne dál na mé studenty a jejich studenty…

Moje meditační praxe vychází ze všeho nejvíc z Učení skupiny Devět. Je to veřejnosti neznámé učení, chanelling českého původu. Vede ke zvyšování vibrací a rozpouštění ega. Proto nemá web ani jinou veřejnou propagaci. Kdo jím má projít, ten se s ním potká:-) Vyhovuje mi svojí obsažností, strukturovaností, pravidly.

Často se odvolávám na Eduarda Tomáše. Když mám někoho následovat, potřebuji vědět, že sám dosáhl dobrého výsledku. Ano, stále ještě jsem výsledkově orientovaná:-) Eduard Tomáš dosáhl jednoty, rozpuštění ega, velkého zasvěcení. Na internetu se dá dohledat přednáška, kde to velice dojemně popisuje.

Eckhart Tolle je pro mne neocenitelným zdrojem pokud jde o to nejpodstatnější a nejhlubší. Pro mne slovy nevyjádřitelné. Samou podstatu všeho. On ji umí srozumitelně pojmenovat. Sám dosáhl osvícení a do světa vyslal knihy, jejichž energie povznáší. Při každém dalším čtení o něco víc.

Při práci s čakrami mne inspiruje Ega Rasch. Nedám na ni dopustit. Přestože je to nepříliš známá německá terapeutka, jejíž kniha u nás vyšla v devadesátých letech. Vlastně je obrovská náhoda (náhoda?:-), že se mi tenkrát dostala do ruky.

Shakti Gawain je moje oblíbená autorka z devadesátých let. Říká totéž, co Učení skupiny Devět, jen jednodušším způsobem. Některé její věci už jsou překonané, vývoj jde přeci jen stále kupředu. Ovšem základní zákonitosti zůstávají. A každé další generaci připadají znovu a znovu objevné:-) Čerpám z ní, když se mám vyjádřit stručně.

Když dojde na lásku, čímž nemyslím partnerskou lásku, ale naši vlastní lásku v srdci, která nás vede a povznáší, čerpám ráda ze Sanayi Roman. I její dílo je chanelling a jako takové má nesmírně čistou a vysokou energii.

Meditace - ruce

Moje vlastní pojetí

Moudra mých učitelů pomalu přetavuji v moje vlastní. Vycházím z osobní zkušenosti, hodin a hodin meditací, kdy jsem si teoretické znalosti osahala, vyzkoušela sama na sobě. Zažila to, co nejde vyčíst z knížek.

Meditační techniky znám od roku 1994, ale můj život se pak ještě dlouho ubíral jiným směrem. Intenzivně praktikuji od roku 2011.

Od jara 2015 se mohu více či méně spoléhat na vnitřní vedení. Podle momentálního vlivu ega:-) Je fajn mít učitele všude s sebou, vždycky na dosah. A vědět, že se kdykoliv o čemkoliv mám s kým poradit:-)

Na podzim 2016 jsem prošla malým zasvěcením. Domnívám se:-) Znamená to, že pro mne není cesty zpátky. Jen dopředu, k většímu souladu sama se sebou, k duši, Bohu…

God

Pojmosloví

Na seminářích používám pojmy Bůh a duše. Místo termínu Bůh bych mohla používat vesmír, vědomí nebo moudrá matka příroda. Místo termínu duše bych si mohla vystačit s intuicí nebo vnitřním já. Potřebuji mít pojmy, kterými popisuji nehmotné, pocitové a přitom tak zásadní věci. Tato terminologie mi připadá nejvýstižnější. Pokud to máte jinak, prostě si dosaďte to svoje:-)

Já to mám takhle, to je moje víra. To ale neznamená, že jsou semináře nábožensky orientované. Mnohem spíš učí nový pohled na svět, pravidla a návody. Ve finále vedou k větším pocitům štěstí. A to je to, co všichni chceme, nehledě na to, jak a v co věříme:-)

Bůh je v mém pojetí vše, co je (i vše, co není). Velkým třeskem se rozpadl do jednotlivých entit – duší, pro prožívání a poznání sebe sama. Protože to co je, prostě „jen“ je. Negeneruje to pohyb, vývoj, radost. My jsme ty entity. A hledáme cestu zpátky, nejdřív sami k sobě a pak k celé jednotě. Voila:-)

Pro koho jsou meditační semináře vhodné

Jsem tu pro lidi, kterým v životě něco podstatného chybí. Radost. Spokojenost. Pocit smyslu. Životní energie. Přitom se mohou mít v reálném životě dobře. Nebo taky ne. Možná potkávají nepřekonatelné překážky. Ono je to ve skutečnosti jedno. Rozhodující je, jak se cítíme. Protože náš životní pocit je důležitější než výsledky:-)

Zkušenost říká, že se mi většinou hlásí spíše silné osobnosti. Lidé, kteří jsou zvyklí situace řešit vůlí, jenže ta se postupem času buď vyčerpala nebo na některé zakořeněné zvyklosti nestačí. Dalo by se říct, lidé se stejnou životní zkušeností jako já. Takovým mám co předávat:-)