Uděláme další krok na cestě k sebepoznání. Abychom mohli být sami sebou, žili svůj potenciál, svoji pravou podstatu. Komu je dobře, žije, jak je. Kdo cítí nespokojenost, pomůže si meditacemi. V nich se zbavujeme vnitřního balastu, který si v sobě neseme.
Budeme pracovat s převzatými mentálními programy. Podíváme se, kdo nám řídí život, i když už jsme dávno dospělí. Odpustíme si všechna svoje dosavadní selhání. Přestaneme sami sebe komandovat prostřednictvím svého vnitřního tyrana. A spojíme se se svou duší.
Program meditací:
1. Kdo mi řídí život. Koho v životě posloucháte? Sami sebe? Opravdu? Nebo pořád ještě mámu nebo tátu, aniž byste si to vůbec uvědomovali? Věty, které nám často opakovali se do nás tak otiskly, že je považujeme za své. Nevědomky je opakujeme a řídíme se jimi. Osvobodíme se od toho.
2. Chybovat je lidské. Odpustíme sami sobě. Všechna naše selhání. Všechny chyby. Protože chybovat je normální. Chybami se přeci učíme. Ale protože ty chyby bolely, často si je ještě dlouho vyčítáme. Nic to nepřináší, jen nás to blokuje – ve štěstí, v chuti pouštět se do nových věcí. Odpustíme si to.
3. Uvolníme vnitřního tyrana. Jako malí přijímáme cizí programy. Jako návody na život. Od těch velkých a zkušených kolem nás. V dospělém životě se jimi dál sami řídíme, jen si to neuvědomujeme. Ale jsou pro nás ty pravé? Teď už je volba na nás. Podíváme se na ně a osvobodíme se.
4. Spojíme se s duší. Když jsme od sebe odpojení, cítíme nespokojenost, prázdnotu, osamělost. Postrádáme smysl života. Pořád nám něco chybí a my to hledáme kolem sebe. Přitom to máme uvnitř, v sobě. Napojíme se na svou duši, to co nás přesahuje.