Site Overlay

Ženské kurzy

Meditace. Kurzy. Konzultace. Pobyty. Happy-Mind

Věnovat se svému ženství, lásce, vztahům. Nemyslím tím přemýšlet. Zklidnit se, zavřít si oči a napojit se na svoji intuici. V meditaci uvidět sami sebe z odstupu. Pravdu. I to, co vidět nechceme. Tedy obsah nevědomí. A udělat změny. Abychom byly spokojené, sebevědomé ženy. S přístupem k lásce, intuici, našim ženským darům. Abychom svou ženskou energii vyzařovaly do okolí. K našim mužům a dětem. A sdílely ji s dalšími ženami.

Ženské kurzy jsou civilnější, tedy míň spirituálně pojaté než moje dlouhodobé cykly. Témata vypisuji čas od času podle zájmu, v neděli 23. června se bude konat kurz Jsem žena, ne muž. Aktuální kurzy najdete vždy v rubrice nejbližší akce na titulní straně. Pokud vás některé téma zajímá, pošlete mi mail, až vypíšu další termín, o kurzu se dozvíte mezi prvními. Pokud se vás sejde víc, po dohodě vám uspořádám kurz na míru, stačí napsat nebo zavolat.

Formát kurzů je flexibilní. Nejčastěji běží jako celodenní, od devíti do pěti hodin. Ale fungují i jako půldenní nebo večerní. Scházíme se v buddhistickém centru Lotusje to krásně promeditované místo v samém centru Prahy. Tohle jsou témata:

Průběh kurzů:

Naučím vás meditovat. Ponořit se do hlubin svého nitra, uvidět tam, co potřebujete a dělat změny. Trvalé. Aby vás neovládaly vaše nevědomé mentální programy. Abyste byli spokojenější, uvolněnější. Víc sami sebou.

Budeme si povídat. Abychom porozuměli zákonitostem vnitřního světa. Abychom pochopili, že svůj život si vytváříme svými myšlenkami a představami. V okamžiku, kdy si to uvědomíme, je stav naší mysli to, co nás zajímá nejvíc.

Zasdílíme výsledky meditace. Extroverti sdílejí, introverti poslouchají a všem je dobře. Je inspirativní slyšet prožitky druhých. Přináší lepší pochopení vlastní meditace. Moje interpretace bývá nápomocná.

Po každém setkání ode mne dostanete mailem nahrávky meditací i teorie pro svoji domácí praxi. Abyste se mohli v klidu ke všemu vrátit. Abyste si dál mohli meditovat sami a zařadit zklidnění a napojení se sami na sebe do své každodennosti.

Další podrobnosti ke kurzům:

Tady je přehled všech témat:

Meditace. Kurzy. Konzultace. Pobyty. Láska

Za vším hledej lásku, kurz meditace

Budeme vnášet lásku do všech oblastí našeho života. Abychom měli rádi sami sebe, ve vztazích sdíleli lásku a byli srdcaři ve všem, co děláme. Když se řídíme srdcem, jdeme po své životní cestě a nepodléháme strachu. Ani egu. Hlavně – život nás baví. To je ta nejlepší motivace a odměna.

Program meditací:

1. Mám se ráda/rád. Mít sami sebe rádi je základ veškeré práce na sobě. Jak? Tak, že otevřeme své srdce. Od toho se odvíjí vše ostatní. Pak je snadné se cítit spokojeně. Odpustit. Být srdcař. Milovat druhé.

2. Mám láskyplné vztahy. Vztahy můžeme žít srdcem nebo na úrovni osobnosti, ega. Srdce si vždy rozumějí. Ega to neumí. Ta jsou na sobě závislá, soupeří, ovládají se, hledají jistotu. Bojí se. Napojíme se přes srdce. Pak je nám přirozeně lépe. A umíme říkat ne.

3. Umím odpouštět. Odpustit můžeme rozumem. Tak, že druhé chápeme. Racionalizujeme si jejich důvody. Pak, v afektu, je třeba se kontrolovat a nevytáhnout to. Protože uvnitř to stále zůstává. Nebo odpustíme srdcem. Vyhojíme vlastní zranění. Pustíme to.

4. Rozhoduji se srdcem. Řídit se srdcem znamená mít dobrý přístup k intuici. Důvěřovat jí. Udělat si s ní zkušenost. Taky nepodléhat strachu. Nenechat se ovlivnit názory druhých. Ustát si to svoje. Pak „náhodou“ potkáváme ty správné lidi, situace, věci. Nenarážíme. Jdeme životem hladce.

5. Komunikuji od srdce. Slovem můžeme zranit i pohladit. Protože komunikace není jen o slovech, slova jsou forma, která nese obsah. Komunikace je i o energii, která je za slovy. Často si ji ani neuvědomujeme. Naučíme se komunikovat čistě, láskyplně.

6. Jsem srdcař ve všem, co dělám. Cokoliv můžeme dělat proto, že je to správné, že by se to mělo, nebo protože se to musí. To je určitě chvályhodné. Nebo můžeme jít do věcí srdcem. Být srdcaři. To přináší radost a životní sílu. Pak jsme plní života. Tedy nikoliv vyhořelí.

7. Miluji svoje tělo. Jen díky svému tělu můžeme žít. Koukat na západy slunce. Milovat. Chováme se k němu podle toho? Nebo ho vytěžujeme? Nestaráme se o něj, jak se patří. Případně to s péčí o něj nezdravě přeháníme? Přijmeme ho, jaké je. Je to velké gesto sebepřijetí.

8. Znám své poslání. Naše poslání je životní směrovka. Vede nás po naší životní cestě. Někdy nám přes všechny denní drobnosti a starosti uniká. Pak ze své cesty scházíme. V obdobích krizí, kdy nevidíme za obzor, tápeme. Přitom žít své poslání je to nejvíc naplňující.

Meditace. Kurzy. Konzultace. Pobyty. Moje ženské já.

Moje ženské já, kurz meditace

Na vztahy, ženství a lásku se budeme dívat jinak. Ve vztahu k sobě. Z pohledu radosti. Abychom se samy ukotvily v ženské energii a mužům daly prostor pro jejich mužskou. Abychom měly polovinu hřiště opravdu v polovině. Abychom znaly naše ženské talenty a z toho přirozeně pramenilo naše ženské sebevědomí. Abychom měly srdce na pravém místě.

Program meditací:

1. Základem je být sama v pohodě. My ženy jsme vztahově orientované. Přitom moc dobře víme, že naše vztahy a rodiny jsou nejspokojenější, když je nám samotným dobře. Začneme tedy u sebe. Otevřeme své srdce. Ukonejšíme své vnitřní dítě. Pro sebe. I pro ně.

2. Jak být sama sebou a přitom mít spokojený vztah? Hranice. Velké ženské téma. Souvisejí se sebevědomím. Když jsme zdravě sebevědomé, nemáme problém si pustit druhé k tělu, protože víme, že můžeme kdykoliv říct ne. A říkáme ne. Nevyklízíme prostor ani nedominujeme. Máme zdravé vztahy.

3. Moje ženské dary a talenty, základ ženského sebevědomí. Teprve až budeme znát své ženské dary, až je budeme žít a vážit si jich, ocení je i druzí. Známe je? Vážíme si jich? Je to jen na nás. Jinak budou stále víc uznávané mužské atributy žití, jsou víc viditelné a platem vyčíslitelné.

4. Naučíme se léčit vztahy. To je naše ženské umění. Proč jsou v současnosti vztahy tak zraněné? A proč jsou nejvíc zraněné právě ty naše nejbližší? Naučíme se poznat, co mezi námi leží. A uvolnit to. Pak si od srdce odpustit. Chceme to, i v těch nejzraněnějších vztazích, kde máme právo být ublížené. Protože se na prvním místě uleví nám samým.

5. Jsem ženou a přitom mám přístup k mužské energii. My ženy někdy sklouzáváme do mužských energií. Abychom nebyly slabé. Zranitelné. Závislé. Důvodů je spousta. Pak ale vypadáváme ze své ženské role. Pak nemáme dost prostoru pro své nádherné ženství. Naučíme se pracovat se svou vnitřní mužskou energií, pojmenovanou Jungem animus.

Meditace. Kurzy. Konzultace. Pobyty. Ženská role.

Jsem žena, ne muž, kurz meditace

Ženská a mužská role jsou v současném světě pěkně zamotané. Nepřísluší mi říkat, co je správně a co ne. Pro každou z nás má ty nejlepší odpovědi naše intuice. Zeptáme se jí a uděláme si v sobě trochu pořádek. Abychom byly samy sebou.

Program meditací:

1. Meditace na osvobození a přijetí ženské role. To, co si v sobě neseme, nezáleží jen na nás. Jsme pokračovatelky naší rodové linie, máme v sobě strachy předchozích generací. Pročistíme snahu našich maminek ochránit nás před ohrožením ze strany mužů. Na straně našich mužských předků uvolníme nedocenění našich nádherných ženských vlastností. Pak budeme snáz spokojenými ženami.

2. Meditace na soulad mužské a ženské polarity. Ženská a mužská energie se v nás často pere. Nebo minimálně nespolupracuje. Podle toho pak vypadají naše vztahy. Protože vnější svět je odrazem našeho nitra, že? Oba principy v sobě vyladíme. Z jejich spolupráce si uděláme zdroj tvůrčí energie. Jako když to mezi ženami a muži pěkně jiskří.

3. Chodím v sukni nebo v kalhotách? Na vědomé úrovni je otázka jasná. Na nevědomé úrovni mohou přijít zajímavá zjištění. V mysli si vyzkoušíme obě varianty a rozhodneme se. Vnitřní prožitek nám bude tou nejlepší motivací.

4. S vnitřním mužem se v meditaci spojíme v jedno. Běháme po světě a stále hledáme dokonalost, úplnost, jednotu. Se svým fyzickým mužem ji dosáhnout nemůžeme, byť po tom neustále nevědomě toužíme. Se svým vnitřním mužem ano. Vnitřní muž je naše polarita, náš dokonalý doplněk. Skuteční muži v našem životě jsou jeho odrazem. V meditaci prožijeme celistvost. Vnitřní napětí je v ten moment pryč. To se nezapomíná.

Meditace. Kurzy. Konzultace. Pobyty. Zrcadlení ve vztazích.

Najdi se v zrcadle vztahů, kurz meditace

Sami na sebe nevidíme. Jsou témata – nevědomá témata – která žijeme, aniž bychom si toho byli vědomi. Přitom nás ovládají, řídí naše chování. Nevědomky, mimo naši kontrolu. Ve vztazích máme šanci je uvidět. V okamžiku, kdy přestaneme druhým přisuzovat vinu a stále jim něco vyčítat a začneme je vnímat jako zrcadla.

Na místě si dáte do pořádku jeden konkrétní vztah. Už z toho je zřejmé, že seminář lze absolvovat stále znovu. A znovu. A znovu. Ráda kurz kdykoliv vypíšu znovu. Na světě pak bude líp.

Teoretická část:

Vysvětlíme si princip zrcadlení. Všechny naše vztahy, ať už s životními partnery, rodiči, dětmi, nebo kamarádkami a kolegy, pro nás mají spoustu informací. O nás. Druzí jsou „jen“ naše zrcadla. A pro nás příležitost k růstu.

Naučíme se v zrcadle vztahů číst. Pak nebudeme vstupovat do stále stejného typu vztahů, abychom prozřeli. Pak se nám ve vztazích bude zrcadlit jen láska a radost. Po tom všichni toužíme. Nebo snad ne?

Program meditací:

1. Uvolníte všechno nevyřčené, co váš vztah zatěžuje. Abyste to partnerovi při příštím konfliktu nevmetli do očí.
2. Podíváte se do vztahu jako do zrcadla. Bývá to objevné.
3. Nastavíte si své hranice. Abyste ve vztahu mohli zůstat sami sebou.
4. Odpustíte si. Odpuštění je léčivé. Ve vztazích vznikají zranění, to je zákonité. Necháme je v minulosti.

Meditace. Kurzy. Konzultace. Pobyty. Máma

Léčím si vztah s…, kurz meditace

Vztahy. Všichni je řešíme. Díky nim rosteme. Můžeme v nich žít lásku, radost, spokojenost. Nebo taky bolest, napětí, soupeření. Napomůžeme lásce a radosti. V meditacích. Funguje skvěle na všechny druhy vztahů – s životními partnery, se všemi bývalými nebo s rodiči a dětmi.

Naše nejbližší vztahy jsou ty nejvíc zraněné. Škoda. Ale vlastně je to zákonité. Zažili jsme toho spolu tolik. V těsném partnerském nebo rodinném soužití. Vše, co jsme polkli, překonali, vytěsnili, jinými slovy nezpracovali, ve vztahu zůstává viset nevyřešené. Příští konflikt na to naváže. Proto se páry a rodiny ve finále hádají o nepodstatných věcech. Asi to sami znáte. Protože rozehrávají celé řetězce minulých událostí. Nakonec to stejně skončí u tchýně, peněz, ty mne nikdy neposloucháš… Dosaďte si sami.

Pokud chceme ve svých nejbližších vztazích zůstat uvolnění, nemuset se ovládat, nebublat agresí, máme tu nejlepší motivaci své vztahy čistit, léčit. Od srdce. Láskou. Odpuštěním. Je jedno, jestli se jedná o vztah s partnerem/partnerkou, rodičem nebo dítětem, kamarádkou či kolegou se kterým dýcháte každý den osm hodin vzduch v jedné kanceláři. Investované úsilí a čas se vám bohatě vrátí a ještě se dozvíte něco o sobě.

Program meditací:

1. Otevřeme své vlastní srdce lásce. Naše vlastní láska je základ. Jen z plného poháru lze sdílet, rozdávat. Jinak upadáme do závislostních vztahů. A ty nefungují. Potkávám tolik úžasných, schopných, krásných lidí, kteří, když se v meditaci dotkneme srdce, se rozpláčou nebo cítí tíhu na prsou, smutek… Začneme tedy u sebe.

2. Na co jsme se potkali? Sami na sebe nevidíme. Naše vztahy jsou naše zrcadla, vedou nás k sebepoznání. Ve vztazích se zrcadlí naše nevědomé postoje. Tedy to, co o sobě nevíme. Na druhých nás to irituje. Díky nim to poznáme. Schválně, co říká vaše zrcadlo? Mrkneme v meditaci.

3. Vyléčíme vztah láskou a odpustíme si. Láska hory přenáší, že. Ve všech druzích vztahů. Ve vztazích si můžeme porovnávat ega. To se děje většinou, když nemáme dobré sebevědomí, dostatek důvěry a sebedůvěry. Nebo k sobě můžeme být otevření a láskyplní. Vydáme se tím směrem. A začneme tím, že si odpustíme. Od srdce. Ne v hlavě. To nefunguje.

4. Osvobodíme vztah, přetneme pouto. Někdy už ve vztahu nemůžeme dýchat. Cítíme se svázaní, závislí. Pak má smysl vztah osvobodit. A buď máme motivaci spolu dál zůstat nebo ne. Můžeme osvobodit své odrůstající dítě, aby si mohlo jít svou cestou. Přetnout pouto k rodiči, protože jsme už dospělí. Klidně ve čtyřiceti, padesáti. Bývalé partnery necháme minulostí. Paralelní vztahy překročíme, abychom mohli dál. Možností je nekonečně.

Meditace. Kurzy. Konzultace. Pobyty. Rodičovství.

Cesta ke spokojenému rodičovství, kurz meditace

Dítě. Tolik se na něj těšíme. Přejeme mu jen to nejlepší. Porod dítěte nás vrátí k nám samým. S dítětem žijeme druhé kolo v životě, vynoří se nám spousta zasutých vzpomínek z dětství. Pokud byly naše rané roky spokojené a harmonické, vynoří se spokojenost. Pokud jsme v útlém mládí utržili i nějaké šrámy na duši – všichni nějaké máme, je jen otázka, jestli větší nebo menší – najednou se rozpomeneme. Pak rodiče honem chodí na semináře, aby své bolesti nepřenesli na své dítě, které tolik milují. Lze tomu i předcházet. Pročistit témata zasutá v nevědomí už před porodem, aby se miminko narodilo spokojeným, uvolněným a milujícím rodičům.

Když někdo nemůže dlouhodobě otěhotnět, většinou se hledá příčina v těle. Pokud věříme, že tělo je odrazem našeho nitra, pak dává smysl zapátrat i v nitru. Podívat se pod pokličku našeho vědomí, do nevědomí. Do starých bolestí, které nás mohou blokovat, aniž o tom víme. Když bloky vytáhneme z nevědomí do vědomí, můžeme s nimi pracovat. Aby se nám ulevilo. Aby se pohnuly ledy.

Program meditací:

1. Co nás odděluje od mateřství. Je něco, co stojí mezi námi a miminkem? Když se sami na svůj život podíváme zvenku, máme šanci uvidět to, co jinak nevnímáme, protože od sebe nemáme dostatečný odstup. Přesně to uděláme.
Je to skvělá meditace na úvod, zorientujeme se v situaci. Třeba je zábranou strach. Nebo neustálý neklid. Případně obava, jak to zvládneme. S tím už se dá něco udělat, když víme, kde je problém.
Pak vyšleme signál, že máme chuť to změnit. Je to prvotní impuls, který uvede energie v chod.

2. Bolesti vlastního dětství. Pokud v dětství prožijeme příliš mnoho bolesti, ať už z příčiny, kterou rodiče měli nebo neměli pod kontrolou, blokuje nás v naší vlastní mateřské roli. Nevědomé vzorce nám jednoduše zabraňují bolest zreprodukovat a brání nám v početí.
Takže pokud jste v mládí například vnímali, že vás rodiče neuznávali a potlačovali, nebo vám nerozuměli, protože byli příliš jiní, případně na vás přenášeli příliš mnoho odpovědnosti, nebo jste pro ně nebyli prioritou, protože měli příliš mnoho jiných, například existenčních starostí… blokuje to v dospělosti vaši plodnost. Po bloku zapátráme a poléčíme ho.

3. Děti mohou mít jen dospělí. Z hloubi duše si položíme otázku: jsem již dospělá? Nebo jsem stále ještě tatínkovi holčička? Případně vzorná dcera své maminky? Abychom nevědomky neuvízli v dětské roli. Nám je to pohodlné, dětství je tak krásně bezstarostné. Rodičům to dělá dobře, protože jim to dává pocit užitečnosti a citově je to sytí. A zvenku to často vypadá tak ideálně.
Přetneme pouta k rodičům. Poprosíme je, aby nám dali důvěru. V duchu samozřejmě. Vždyť už jsme dospělí. Vztah k rodičům pročistíme a uhladíme odpuštěním.

4. Láska v partnerství. Děti se nejlépe rodí z lásky. Cítíme ji k partnerovi? Cítily jsme? Vytratila se nám? Máme mezi sebou tenzi nebo blok?
V našem racionálním světě se může stát, že rozum převáží nad pocity, které jsou nám od přírody dány k tomu, abychom se správně orientovali ve světě. Pak se může stát, chceme dítě třeba proto, že nás tlačí věk. Nevědomě, samozřejmě. Nebo si pořídíme dítě s partnerem, když jsme spolu tak dlouho. Nebo proto, že se to očekává. Taky proto, že není nikdo jiný. Tělo se brání. Nedopustí něco, co pro nás není dobře. Když neslyšíme pocity, chrání nás se tělo. Funguje to stejně jako u nemocí.
Otevřeme své srdce lásce k partnerovi. Abychom z ní mohli spolu počít dítě.

5. Jak souzníme s ženskou rolí. Cítíme se lépe v sukni nebo v kalhotách? Děti rodí ženy, to je přírodní zákon. Jsme smířené se svojí ženskou rolí? Co se v naší rodině říkalo o ženách? Nemůžeme mít někde v hlavě nevědomý program, že nás mateřství degraduje? Nebo pasuje do role oběti? Případně připraví o svobodu?
V hlavě zapátráme po stigmatech, která se nám v rodině táhnou v souvislosti s ženskou linií. A přijmeme svoji ženskou roli. Mateřství je přeci něco tak jedinečného a nepopsatelně krásného.

6. Nová kapitola života. V těhotenství a později v mateřství potřebujeme klid pro sebe a pro své dítě. Dítě je s námi těsně spjaté a vnímá všechny naše pocity. Cítíme, že nás ohrožují nějaké praktického okolnosti? Bydlení, peníze, ztráta statusu nebo jistot? Faktické okolnosti nezměníme, ale svůj postoj k nim ano. A to jsou ty pocity, které pak naše dítě vnímá.
Abychom se mohly odevzdat svému mateřství, je dobré cítit oporu a ochranu ze strany partnera. Máme ji? Nebo správněji: cítíme ji? I na to se podíváme.

7. S láskou k sobě pozveme své dítě. Žijeme ve světě jasných představ. Teď chci dítě. Ráda bych, aby bylo… (sami si dosaďte nějakou vlastnost). Snad půjde skloubit s kariérou. Snad budeme mít hlídání. Snad mne manžel uživí. Tyto představy jsou vědomé. Vedle nich je spousta nevědomých, které si přenášíme ze své vlastní výchovy, když jsme byli malí. Ty dělají situaci ještě složitější. Protože o nich nevíme a přitom nám ovlivňují život.
Naše představy dítěti komplikují život. Předem ho svazují. My ho od nich osvobodíme. Pozveme si ho k sobě s láskou. S plným srdcem všeobjímající lásky. A hlavně bez očekávání.

8. Od kontroly k odevzdání. Svůj život máme paradoxně nejvíc pod kontrolou, když se odevzdáme intuici a vedení svého srdce. Když přestaneme lpět na svých představách a všechno pustíme. Aby si k nám náš život mohl najít cestu sám. Je možné, že jinudy, než si myslíme. Způsobem, který my ne a ne uvidět. Protože jinak už by to dávno bylo, ne?
To se lehko řekne, ale těžko udělá. Jsme zvyklí mít svůj život pod kontrolou. Někde hluboko v sobě máme nedůvěru ve svět kolem. Jsme zablokovaní obavami, o kterých ani nevíme. Uvolníme se a odevzdáme se. Protože nechceme znásilnit svůj osud. Ono to většinou ani moc nejde. Nebo ano, ale výsledek za to nestojí.

Meditace na ukázku

Pokud jste ještě nikdy nemeditovali nebo pokud byste rádi věděli, jak vedu své meditace, tady je jedna meditace na ukázku. Je skvělá, když nemůžete usnout. Když vás během dne něco rozhodí. Když jste bezdůvodně nervózní nebo v tenzi. Za patnáct minut to může být jinak.

Je to jemná meditace, uvolňuje, nalaďuje. Nic zásadního neřeší. Pomáhá nám zlehka si uklidit v nitru, napojit se na sebe a nepodléhat vlivům okolí. Pak jsme v klidu, ať se kolem nás děje cokoliv. K volnému šíření silných, hluboce transformačních meditací, které společně zažíváme na kurzech nebo konzultacích, mám velký respekt.