Být v proudu života znamená spoustu věcí: být plní energie, životní síly. Nechat se nadnášet tvořivou silou a plynout. Namísto toho, abychom ji ovládali a vnucovali jí svoje představy. Jít po své životní cestě, tedy za svým posláním, cestou nejvyšší radosti a seberealizace. Být otevření a s důvěrou zapojení do mezilidských vztahů, koloběhu dávání a přijímání. Vědět, že největší zdroj všeho máme v sobě. A náš život je toho zrcadlem.
1. Spojíme se s intuicí: Napojíme se na intuici, hlas našeho srdce, aby nás vedla po naší životní cestě. Tím nejlepším způsobem pro nás, přitom v souladu s naším okolím, tedy lidmi a situacemi, které potkáváme. Tak to umí jen intuice, rozum je na to krátký. Náš život pak poběží lehce a bude samá náhoda. Náhoda?
2. Otevřeme se darům hmotné sféry: Všichni jsme se narodili na zem. Tvořit ve hmotě, vydělávat peníze nebo rodit děti, nám může připadat namáhavé. Přitom hmota je tu pro nás. Aby nás vyživovala, podporovala v růstu, poskytovala pevnou půdu pod nohama. Odložíme starosti a otevřeme se pomoci. Naší mateřské sféry.
3. Odevzdáme se vyššímu vedení: Většinou jsme zvyklí se rozhodovat racionálně, rozumem. Věci si promyslet, analyzovat, vyhodnotit. Můžeme zapojit i svou intuici, náš šestý smysl. Hlas našeho srdce, který vidí i to, co zatím není zjevné nebo logické. A pak je tu ještě vyšší já, které nás přesahuje. Ke kterému se můžeme obracet. A které překračuje možnosti rozumu i intuice.
4. Nabereme z oceánu hojnosti: Tolikrát se cítíme svázaní nedostatkem. Nedostatkem času, lásky, peněz, podpory. Když si to vnitřně dovolíme, hojnost stvoříme nejprve v představě, ona si k nám v hmotném světě cestu najde. Dostaneme tolik, kolik máme mít. Abychom netrpěli nedostatkem, a přitom nebyli zatížení závazky.
5. Zapojíme se do proudu dávání a přijímání: Chodit po světě s důvěrou, otevření vůči druhým lidem znamená, že energie proudí a potkáváme spoustu různých situací, lidí, příležitostí. Sdílíme, co každý umíme nejlíp, na co jsme se narodili. Když zažijeme zranění nebo zklamání, z koloběhu se stáhneme. Je to přirozené, ale znamená to, že energie neproudí a příležitosti nechodí. Zapojíme se zpátky.
6. Na moment se oprostíme od hmoty: V hmotném světě vždycky zákonitě narážíme na omezenost a hranice. Můžeme cítit nedostatek energie, příležitostí, zdrojů, kontaktů. Ve světě ducha je možné vše. Zažijeme to a přineseme si zkušenost s sebou zpátky do hmotného světa. Abychom získali lehkost, svobodu, nadhled. Lépe uvidíme řešení.
7. Zažehneme svůj vnitřní oheň: Spojíme se se svojí tvořivou silou, ohněm v nás. Zažehneme vášeň pro život, jiskru ve vztahu. Nebo posílíme svoji tvořivost, která vychází bytostně z nás. Případně ji použijeme pro duchovní růst, lepšího paliva není. Každý podle své úrovně vědomí. Pořád je to tvořivá síla v nás. Ideální pro všechny vyhořelé.
8. Zharmonizujeme svůj energetický systém: S přibývajícími roky, každou další bolavou zkušeností, kterou nezpracujeme, se nám zanáší náš energetický systém. Bloky v hlavě se nám promítají do těla. Naučíme se uvolňovat a harmonizovat naše energetické kanály. Skvělá pravidelná meditace. Jako čištění zubů ráno a večer. Uvolňuje tělo a zpětně i mysl.
9. Odevzdáme se proudu života: Snažíme se mít život pod kontrolou. Dává nám to jistotu. Ale jistota je omezující a stojí nás spoustu energie. Kdo je naladěn na sebe a má důvěru ve své vnitřní vedení, může se odevzdat plynutí. Je to energeticky méně náročné. A často vede cesta jinudy, než bychom čekali. Lépe pro nás i naše okolí.
Pokaždé si budeme povídat. Na každé téma se naučíme dívat trochu jinak, než jsme zvyklí. Ve vztahu k sobě. Pozornost přitom budeme směřovat dovnitř, do našeho nitra.
Na každé téma budeme řízeně meditovat, to nám pomůže v životě udělat konkrétní změny směrem ke spokojenosti, uvolněnosti. Protože svůj život si utváříme svými myšlenkami, představami, které vysíláme. Podíváme se, co vysíláme.
Skvěle funguje i sdílení ve skupině stejně naladěných lidí. Kde jinde potkáte tolik nadšenců do osobního rozvoje. I zdánlivě obyčejné hovory se odvíjejí úplně jinak.