Byly doby, kdy jsem chtěla být kompjůtr. Ano, občas mne takové podivné věci napadají. Protože jsem chápala, že můj život se bude odvíjet stejně, budu zažívat stejné situace a dělat stejné věci, jen mne to nebude tolik trápit. Potřebovala jsem nějak se zbavit emocí, které mi kazily radost ze života.
Nevědomě to tak či onak dělá spousta lidí. Jednoduše své emoce ignorují nebo potlačují. Chrání se tak od bolesti, ale pak si neužívají ani radost. Aby něco cítili, potřebují silné impulsy. Jemné denní radosti ani nevnímají. Taky to chce velké sebeovládání. A nedej bože, když se všechna ta nespokojenost, frustrace a nesouhlas jednoho krásného dne vyvalí ven.
Naštěstí se o tom ví a otevřeně mluví. Že naše radost ze života není o tom, co ve skutečnosti žijeme, ale jak se k tomu stavíme. Tedy o našich postojích. A náš postoj je něco, co můžeme změnit. Nejsme odsouzeni k nespokojenosti, máme to ve svých rukách. Realita přitom může být různá.
Nebo se na emoce můžeme dívat ještě jinak. Jako na signály našeho nitra. Informace pro nás o nás. O tom, jak jsme sami se sebou v souladu. Tedy jak moc žijeme sebe, svoji autenticitu. Radost znamená, že se posloucháme a jsme se sebou v souladu. Negativní emoce opak. Posloucháme nějaký zrádný vnitřní program. O kterém nejspíš ani nevíme.
Pokud tomu tak věřím, pak mám v životě skvělé vodítko pro rozhodování. Emoce jako semafor. Radost je zelená, do toho. Neradost, tedy jakákoliv negativní emoce, je červená. Znamená zastav se, zapátrej uvnitř, co posloucháš a kde se od sebe odkláníš. Pokud možno to zpracuj a na další zelené vyraž zase směle kupředu.
Abychom si dobře rozuměli, negativní emoce neznamená stůj, tohle není pro tebe. Nebo stůj a jdi dělat něco jiného. Znamená zastav se a hleď do nitra. Někteří zvlášť frustrovaní jedinci by totiž časem nemohli dělat vůbec nic. To není to správné naslouchání sobě.
Emoce tak ty, kteří jsou nespokojení se životem, vedou na nějakou cestu osobního rozvoje. K sobě samým. Ke svému pravému já. Které je zdrojem velké radosti. Ti druzí, spokojení, to nepotřebují. Ti jsou šťastní rovnou.
Tady jako video, hodinová přednáška: