Rodiče se do nás obrovsky otiskují. Jejich vlastnosti a modely chování spoluformují naši osobnost: To už víme, na to jsme meditovali na Rodičích. Stejně tak si z domova do života neseme i rodinné a vztahové vzorce. Vzájemná chemie našich rodičů, interakce, jak to spolu měli, jsou nám předobrazem. Ať chceme nebo nechceme. Líbí se nám ten předobraz? Nebo jsou nám rodiče spíš anti-vzory?
Podíváme se na to. Jak máma ovlivnila naše ženství. V čem je táta předobrazem našich partnerů. Jak jejich vzájemná láska ovlivnila lásku a jiskření, které máme s muži. A vymaníme se z toho, být kamarádkou své mámy, parťačkou svého táty nebo dokonce předmětem jejich vzájemné rivality.
Abychom samy našly spokojenost, ve vlastním prožívání svého ženství, v jiskřivých a láskyplných vztazích s muži. Aspoň kousek. Abychom svoje zranění a nefunkční vzorce neposílaly dál, na další generace. Naše děti jsou nám někdy velkou motivací, protože my samy to vydržíme, ale kvůli nim to uděláme.
Program meditací:
1. Máma, můj ženský vzor. Maminky jsou pro nás ženy extrémně důležité vzory. Pro naše vlastní spokojené ženství. Přitom vztah máma – dcera, to je kapitola sama o sobě. Co jsme po své mámě zdědily, a přitom to na ní nesnášely? To nás nejvíc blokuje. Přijmeme to a poléčíme.
2. Iniciace mužskou energií. Prvotní kontakt s mužskou energií v době dospívání je mimořádně důležitý pro naše budoucí vztahy s muži. Opakovanou zkušeností, nejčastěji s tátou, se zakládají vzorce, které pak opakujeme v dospělosti. Jaký ten kontakt byl? Co jsme si z něj odnesly?
3. Naše rodinná hierarchie. Spokojená a fungující rodičovská dvojice je pro dítě obrovská kotva. Kolik je takových? Děti se mezi rodiče vklíní, když je rodiče preferují před sebou navzájem. Tátové mohou nevědomě unikat k dceři a dělat si z ní parťačku. Maminky mohou s dcerou vytvářet ženskou koalici… V polovině vztahů rodič prostě chybí. Napravíme to.
4. Láska mámy a táty mne sytí. Děti potřebují lásku mámy a lásku táty. Jasně. Úplně stejně důležitá je vzájemná láska rodičů, mužsko-ženský magnetismus. V ideálním případě jsme plodem lásky mámy a táty. Později kopírujeme jejich vzájemné jiskření. Život není ideální. Narovnáme si to.