Budeme vnášet lásku do všech oblastí svého života. Abychom měli rádi sami sebe, ve vztazích sdíleli lásku a byli srdcaři ve všem, co děláme. Když se řídíme srdcem, jdeme po své životní cestě a nepodléháme strachu. Ani egu. A co je hlavní: život nás baví. Máme víc energie. Jsme uvolněnější. To je ta nejlepší motivace a odměna.
Program meditací:
1. Mám se ráda: Mít sami sebe rádi je základ veškeré práce na sobě. Jak? Tak, že otevřeme své srdce. Od toho se odvíjí vše ostatní. Pak je snadné se cítit spokojeně. Jen tak, z ničeho. Být tolerantní. Přirozeně odpouštět. Být srdcař. Milovat druhé.
2. Mám láskyplné vztahy: Vztahy můžeme žít od srdce nebo na úrovni osobnosti, ega. Srdce si vždy rozumějí. Ega to neumí. Ta žijí toxické vztahy. Jsou na sobě závislá, soupeří, ovládají se, hledají jistotu. Bojí se. Napojíme se přes srdce. Pak je nám přirozeně lépe. A umíme říkat ne.
3. Umím odpouštět: Odpustit můžeme rozumem. Tak, že druhé chápeme. Racionalizujeme si jejich důvody: víš, jaká je. Nebo: měl těžké mládí. Pak ale, v afektu, je třeba se kontrolovat. Protože zranění uvnitř stále zůstává. Nebo můžeme odpustit srdcem. Vyhojit vlastní zranění. Pustit to. Volba je na nás.
4. Rozhoduji se srdcem: Řídit se srdcem znamená mít dobrý přístup k intuici. Důvěřovat jí. Udělat si s ní zkušenost. Zároveň nepodléhat strachu. Nenechat se ovlivnit názory druhých. Ustát si to svoje. Pak „náhodou“ potkáváme ty správné lidi, situace, věci. Nenarážíme. Jdeme životem hladce. Plyneme.
5. Komunikuji od srdce: Slovem můžeme zranit i pohladit. Protože komunikace není jen o slovech. Mezi řádky se toho spousta vejde, to známe. Slova jsou forma, která nese obsah. Komunikace je i o energii, která je za slovy. Často si ji ani neuvědomujeme. Naučíme se komunikovat čistě, láskyplně.
6. Jsem srdcař ve všem, co dělám: Cokoliv můžeme dělat proto, že je to správné, že by se to mělo, nebo protože se to musí. To je určitě chvályhodné. Nebo můžeme jít do věcí srdcem. Být srdcaři. To přináší radost a životní sílu. Protože radost je naším největším zdrojem energie. Schválně to pozorujte. Pak jsme plní života. Tedy nikoliv vyhořelí.
7. Miluji svoje tělo: Jen díky svému tělu můžeme žít. Koukat na západy slunce. Milovat. Tvořit. Přitom tolik lidí má ke svému tělu výhrady, že. Tím ale odmítají sami sebe. Blokují možnosti svého těla. Přijmeme své tělo, jaké je. Je to velké gesto na cestě sebepřijetí. Lépe se pak o své tělo staráme, víc si ho užíváme.
8. Znám své poslání: Naše poslání je životní směrovka. Vede nás po naší životní cestě. Někdy nám poslání přes všechny denní drobnosti a starosti uniká. Pak ze své cesty scházíme. V obdobích krizí, kdy nevidíme za obzor, tápeme a cítíme nejistotu. Přitom žít své poslání je to nejvíc naplňující.
Na ukázku:
Láskyplné vztahy, jak je žít. Vztahy můžeme žít na úrovni osobnosti nebo na úrovni srdce. Není to totéž. V prvním případě nám ve vztahu rezonují všechna naše vlastní nezpracovaná témata. V druhém případě cítíme upřímnou a nefalšovanou lásku, jsme tolerantní a odpouštějící. Je to naše přirozenost.