Třicet dva meditací. Každá jiná. Přitom dohromady tvoří smysluplný celek. Který zahrnuje základní životní témata, jako rodiče, vztahy, práce, peníze, děti, tělo… Pokaždé narovnáme kousek vaší mysli. Až se setkáme po třicáté druhé, budete jiným člověkem. Víc sami sebou. Spokojenější. Uvolněnější.
Scházet se budeme jednou týdně, v úterý večer od 18:00 do 19:45 hodin. Poprvé se uvidíme 24. září 2024, naposledy 10. června 2025. V buddhistickém centru Lotus, v samém centru Prahy. Oficiální adresa je Dlouhá 2, ve skutečnosti jde o dům na rohu Staroměstského náměstí. Cena za 32 setkání je 13 000 korun, pokud by někdo chtěl platit nadvakrát, cena za pololetí je 7 000 korun. Číslo účtu pro platby je 7102481230/5500.
Přihlásit se můžete mailem na adrese eva.prokes@gmail.com nebo telefonem na čísle 608 968 725. K přihlášení mi stačí vaše jméno, e-mailová adresa a číslo na mobilní telefon pro všechny případy. Spolu s přihláškou si řeknu o zálohu dva tisíce korun jako definitivní potvrzení vaší účasti.
Jaké meditace vás čekají
1. Rodiče – jaký největší dar nám přinesli. Rodiče mají na naši osobnost a životní spokojenost zásadní vliv, proto je třeba začít u nich. Nejprve poznáme jejich dar, abychom ho mohli dál rozvíjet a stavět na něm. S rodiči nás to v reálném životě spojí k oboustranné spokojenosti. Ale děláme to především kvůli sobě. 24/9
2. Rodiče – čím nás svazují. Jaký svůj strach na nás rodiče přenesli? Často souvisí s jejich vlastním dětstvím a jejich rodiči. Seznámíme se s ním, abychom věděli, co nás omezuje. Pak ho odevzdáme. V důsledku to vede k růstu radosti a posléze i životní síly. Někdy je to téma, které se rodinou táhne po generace. Budeme těmi, kdo přeruší řetězec. 1/10
3. Meditace světlem. Moje oblíbená meditace, s ní jsem udělala největší kus práce. Univerzální a jednoduchá, skvělá k pravidelnému čištění nevědomí. Stačí jen vnímat své pocity a skrze to, co se nám nelíbí, nejprve objevit postoj vytěsněný do nevědomí a pak ho ve druhém kroku rozpustit. Rozpustit rovnou nejde, protože smyslem je poznání. 8/10
4. Odpuštění ve skupině. Ideální pro rozsáhlejší situace a životní kapitoly. Většinou rodiny. Odpuštění je léčivé, hojí staré i nové rány. Poznáme, co jsme se měli naučit, jaká byla naše lekce. Pak odpustíme všem, včetně sebe. A celou situaci necháme zmizet v nenávratnu. Aby nás nestrhávala do minulosti a nechala jít kupředu. 15/10
5. Osvobození od přenesených ambicí rodičů. Vysvobodíme se z nevědomých přání rodičů: být úspěšní, být lékařem, dělat jim radost, postarat se o sebe… Abychom v životě mohli dělat to, na co jsme se narodili. To, co nám přinese nejvíc radosti, peněz a bude nás nabíjet energií. Vzájemně si s rodiči dáme důvěru. 22/10
6. Uvolnění tvůrčí energie. Uvolníme zábrany a získáme přístup k nápadům, které vycházejí z našeho nitra, z intuice, namísto z našeho ega. Takové nápady jsou nejlepší pro nás i pro všechny kolem. Proto do nich můžeme s důvěrou vložit velké úsilí s vědomím, že ani není marné, ani nenarazíme. 12/11
7. Jak dosáhnout vysněného cíle. Meditace se jmenuje Akční kroky ke splnění snu. Budeme pracovat s poradci – částmi naší osobnosti (jako kreativita, moudrost, akceschopnost…), ti nám poradí řešení. Pak je necháme diskutovat, tím si vyjasníme své vnitřní konflikty (například mezi kreativitou a moudrostí). Nemusíme je pak žít. 19/11
8. Přesměrování vůle. V životě často používáme vůli k plnění představ druhých, které jsme nevědomě přijali za své. Pak jsme vzorní, šikovní, často i úspěšní. Ale také šťastní a spokojení? Dovolíme si používat vůli k následování svého srdce. Což je někdy těžší než plnit úkoly. Přenastavíme si to uvnitř. 26/11
9. Čeho se bojíme ve vztazích? V jakých situacích nám selhává sebevědomí a necháváme druhé, aby překračovali naše hranice? Nebo kdy si k sobě druhé preventivně raději nepustíme? Budeme pátrat po tématech našich strachů ve vztazích a pak je s uvědoměním opustíme. 3/12
10. Jak je to s našimi osobními hranicemi? Hlídáme si je nebo naopak dobrovolně vyklízíme prostor druhým? Máme polovinu hřiště opravdu v polovině? Poznáme, pochopíme a hranice si vyrovnáme. Hodí se univerzálně pro všechny typy vztahů, nejen partnerské. 10/12
11. Uvolnění zablokovaných témat ve vztazích. Spolykaná, potlačená, nevykomunikovaná témata. Která nás dusí a svazují. Která dlouhodobě vytvářejí napětí ve vztahu. Bezpečně je uvolníme. Abychom ve vztahu mohli být upřímnější, opravdovější. Abychom k sobě mohli. Budeme pracovat s odevzdáním, přijetím a důvěrou. 17/12
12. Odpuštění ve vztahu. Budeme pracovat se srdcem. Na růžovém obláčku. Láska má moc vyléčit i hluboké rány. Odpuštění je univerzálně použitelné v partnerských vztazích, k rodičům, k dětem, kolegům, nadřízeným, kamarádům… Odpuštění dělá vztahy znovu živoucí. Netočíme se stále dokola na starých nevyřešených tématech. 7/1
13. Spojení se zemí. Ukotvíme se ve hmotě, která nás nese, živí a je nám oporou. Otvírá to hojnost všeho, co potřebujeme pro svůj život a růst. Zemi odevzdáme všechny starosti, které nás tíží. Výsledkem je větší lehkost. V této a další meditaci se ukotvíme v polaritách. 14/1
14. Odevzdání se vesmíru. Odevzdáme se plynutí. Je to opak kontroly, kterou tak důvěrně známe. Tak, že dáme důvěru svému vnitřnímu vedení, vesmíru, jeho zákonitostem. Pak už „jen“ následujeme hlas svého nitra. Vnímáme pomoc a ochranu. Výsledkem je hladký průběh věcí. 21/1
15. Vyrovnání energie peněz. Peníze souvisí s radostí. Hlídají, abychom se věnovali tomu, na co jsme se narodili a co nám přináší největší radost. No, a pak si za ně samozřejmě můžeme pořídit vše, co nás těší. Peníze jsou velkým zrcadlem našich zábran. Uvolníme jejich přitékání a odtékání. 28/1
16. Náš největší talent a dar vesmíru. Meditace směřuje k poznání toho, kdo jsme. Co je naše podstata a opravdovost. V práci to vede ke zlepšení financí, ve vztazích k ocenění a spokojenosti. Ve všech případech to narovnává sebevědomí. Koncentruje naši pozornost na to, co nám jde, namísto toho, co nám nejde. 4/2
17. Spojení s naším vnitřním mužem či ženou. Náš vnitřní muž (v případě žen) či vnitřní žena (v případě mužů) je to, co u svých partnerů stále hledáme, když toužíme po dokonalosti. Naše vlastní, neprojevená polovina osobnosti. Naši skuteční partneři jsou pak jejím odrazem. Ne moment prožijeme celistvost, jednotu. 11/2
18. Mužská a ženská role. Výjimečně nebudeme meditovat, ale psát. Na základě principu zrcadlení budeme objevovat vlastnosti své a svého vnitřního muže či ženy. Pak si je roztřídíme na to, co je moje a co je tvoje. Abychom nevypadávali ze své role. Protože když někdo dokáže být dva v jednom, žena i muž, tak potom žádného partnera nepotřebuje. 25/2
19. Jaké pocity nám chybí v partnerství? Všem nám něco chybí. Láska, něha, opora, víc prostoru… Strádáme. Pak si to vzájemně vyčítáme. Poskytne nám to vnitřní muž či žena. To nás uklidní. A protože náš život je odrazem našeho vnitřního nastavení, určitě se najde skutečný muž či žena, která nás bude milovat, hýčkat, bude nám oporou… 4/3
20. Jakou konkrétní pomoc postrádáme od partnera? Stojí před vámi úkol, který je nad vaše síly? Který přísluší vašemu partnerovi či partnerce, ale ten/ta není ochoten ho pro vás udělat? Nebo byste ho zvládli vykonat, ale pak sklouznete do prohozených rolí? Požádáme vnitřního muže či ženu. On se pak někdo skutečný najde. 11/3
21. Náš největší rodičovský strach. My rodiče, v dobrém úmyslu, ale vedeni strachem a naší životní zkušeností, na své děti často přeneseme nějaké své vlastní obavy. Rozpustíme je. Uleví se nejen jim, ale i nám. A možná i dalším generacím. Protože jde většinou o téma, které se nevědomě přenáší z generace na generaci. 18/3
22. Dáme lásku svým dětem. To nejdůležitější, co dáváme svým dětem, je láska srdce. Důležitější než školní vědomosti, teplé večeře, značkové mikiny a cesty k moři. Víme to, jen se s tím společně naučíme ještě lépe pracovat. Rozsvítit a spojit naše srdce. Protože děti, zejména malé, za našimi slovy cítí, jak to opravdu je. 25/3
23. Dáme důvěru svým dětem. Když dáme dítěti důvěru, vyroste z něj dospělý člověk s přirozenou sebedůvěrou. Když se o děti bojíme, svým strachem je svazujeme. Dítě má od začátku všechno v sobě, jako semeno stromu. Když zasadíme dub, vyroste dub. Nikoli bříza nebo smrk. Ale my tomu dubu můžeme být dobrým průvodcem. 1/4
24. Jak nepodléhat dětem. To nejlepší, co můžeme udělat pro sebe i všechny kolem, je dávat sebe na první místo. Jak nám to velí srdce, tedy nesobecky. Někdy nevědomě upřednostňujeme své děti (nebo partnery, případně rodiče). Jejich radost je nám dražší než naše vlastní. To ale vztahy pokřivuje. Najdeme vnitřní příčinu a uvolníme ji. 8/4
25. Nasytíme vnitřní dítě. Pokud jako malí něco postrádáme, ještě v době, kam naše paměť nedosáhne, celoživotně se toho nemůžeme nasytit. Může to být přijetí, láska, pozornost, nedomazlenost, bezpečí… Deficit pak celoživotně ovlivňuje naše chování, vztahy, spokojenost. Sami si to dáme plnými hrstmi. Abychom konečně došli spokojenosti. 15/4
26. Otevřeme srdce sebelásce. Láska umí zázraky, to všichni víme. Pokud nemáme dost té svojí, závisíme na svých partnerech, dětech, penězích, jídle… Otevřeme své srdce, aby láska proudila. Proudem lásky pak můžeme čistit jakoukoliv další životní oblast. Tak mocná a zásadní energie to je. 22/4
27. Zažehneme svůj vnitřní oheň. Spojíme se s ohněm v nás, se svojí sexuální silou, která je současně tvořivou silou. Každý jsme jiný, někdo má oheň hřejivý, někdo jiskrný, další hoří jako vatra. Kdo je z minulosti zraněný, své síly se může vzdát nebo ji potlačit. Někdo jiný může být nebezpečný sám sobě. Narovnáme to. 29/4
28. Rozetneme pouto ve vztahu. Někdy uvízneme v neperspektivních vztazích, kdy duše ví, že jsou přežité, ale rozum nás nechce pustit dál. Bojíme se odejít. Nebo stále doufáme v lásku, kde žádná není. Nebo… Naučíme se z takových vztahů osvobodit s veškerým poznáním, které nám mají přinést. Protože poznání je smyslem všech našich lekcí. 6/5
29. Přijmeme své tělo. Takové, jaké je. Jinak jsme sami vůči sobě v odporu. To je velký vnitřní konflikt a plýtvání energií. Teprve, když se akceptujeme, můžeme se sebou začít něco dělat. Nemít se rádi je hrozná škoda. Je to nevděk vůči daru života. Přitom tak spousta lidí nevědomě žije. 13/5
30. Tělo je odrazem duše. Vždycky mi přijde vtipné, když si lidé přejí hlavně zdraví. Vždyť ho mají ve svých rukách. Na své tělo se nemůžeme zlobit, ono jen poctivě zobrazuje, v jaké stavu to máme uvnitř. Tam, kam si nevidíme. Mnohem výhodnější je brát to jako informaci a něco s tím udělat. V hlavě. 20/5
31. Poselství nemocí a slabých orgánů. Pokud je tok nějaké energie v těle dlouhodobě nedostatečný nebo blokovaný, projeví se to nejprve slabostí a s přibývajícími lety nemocí nějakého orgánu. Je to zpráva pro nás. Informaci v meditaci zachytíme a zařídíme se podle ní. 27/5
32. Harmonizace čaker. Naučíme se zharmonizovat celý systém čaker, abychom se uměli v jakékoliv části dne dostat do rovnováhy. Čím častěji to budeme opakovat, tím vyrovnanější budeme. A když nás náhodou nějaká situace vykolejí, budeme si s ní vědět rady. 10/6
Témata, jak je popisuji, jsou vám určitě vesměs známá. Protože doba je naštěstí pokročilá a všichni tak nějak víme, jak je to správně, ať už z knih nebo od našich blízkých. Ovšem jedna věc je vědět, druhá věc je prožít a zpracovat. My každé téma prožijeme v meditaci, nahlédneme na něj pravdivě a uděláme změny. V hlavě.
Jsem praktik. V mém pojetí by měla každá meditace přinést hmatatelné výsledky, větší či menší. Intuice nám přinese nápad, záměr a my ho pak prakticky realizujeme ve hmotě, ve svém každodenním životě. Teprve pak žijeme dokonale vyvážený život. Protože svět ducha a hmoty jsou rovnocenné polarity, jedna není důležitější než druhá.
Náš vnitřní svět je nesmírně bohatý. Každý máme svoje témata. Jednou meditací nezvládneme vše. Proto nabízím dvouleté kurzy, kde se svými životy probíráme téma za tématem. Krok za krokem se poznáváme, měníme, narovnáváme. Abychom žili své talenty a poslání, aby nám bylo dobře s našimi blízkými, abychom byli sami se sebou spokojení.
Jaké meditace vedu?
Meditací je spousta různých. Já provázím řízenými meditacemi, ve kterých aktivně pracujeme s myslí. Uvolňujeme bloky z nevědomí a napojujeme se na intuici, která má odpovědi na všechny naše otázky. Abychom byli spokojenější, uvolněnější. Víc sami sebou. Je to objevné.
V meditacích se pohybujeme za myšlenkami. Aby nám intuice mohla napovědět, co by nás nikdy nenapadlo. Abychom uviděli a uvolnili nevědomé bloky, které nás řídí, aniž tušíme. To jsou dovednosti, které přesahují možnosti rozumu. Je to víc než si věci promyslet, analyzovat, prodiskutovat. My je rovnou uvidíme. Vhledem do podstaty.
Na téma si saháme prožitkem. Však se také pohybujeme ve světě intuice a fantazie. Protože něco vědět a zapsat si to na papír neznamená, že se nám to podaří žít. Naše vnitřní programy jsou často silnější, naše úsilí bojkotují a my sklouzáváme do starých kolejí. Se svojí podstatou se spojíme vnitřně. Síla našeho vědomí vykoná vše ostatní.
Z meditace si odnesete změny v mysli. Přenastavený mindset. Budete někým jiným? Ano i ne. Budete víc sami sebou, svým pravým já. Dál nemusíte dělat nic, nemusíte se ani snažit, ani soustředit, asi si hlídat, jestli děláte něco jinak. Nepotřebujete používat vůli. To oceňují všichni unavení a vyhořelí.
Změny v mysli se vám časem samy propíšou do života. Protože vnější svět je odrazem vnitřního. V některých situacích se budete cítit jinak. Nehodí vás do emocí, nerozhodí, nevykolejí. Tím pádem budete reagovat jinak. Protože emoce vás nebudou ovládat zevnitř. V důsledku se budete moct rozhodnout jinak. Svobodně. To je to, co chceme.